Cestou na con jsme si udělali s E. malou procházku. Ano, když si člověk odmyslí paneláky a domy, je to v parku docela hezké. Chtěla jsem ukázat E. dřevěný kostel, ale málem jsme ho nenašli. Museli jsme se podívat do mapy.
Když jsem tu byla…
Mořinský židovský hřbitov
Jako vždycky, když jsem doma dlouho sama, vyrážím na Mořinu na hřbitov. Dnešní počasí bylo vskutku odporné, ale má touha po kousku přírody a zapálení svíčky byla ještě větší než kosa, která venku panovala. A tak jsem vzala svoje modré autíčko a…
Čtenářská výzva 2017: vyhodnocení
Čtenářskou výzvu se mi podařilo letos splnit na celých 100%. Nebylo to jednoduché, ba naopak.. až v říjnu jsem si usmyslela, že bych ji chtěla dotahnout až do konce, a tak jsem přehodnotila knížky, které jsem si chtěla v ten moment přečíst. Občas…
A zítra se probudíme v roce 2007
A zítra se probudíme v roce 2007
Ať naše duše spočine
v této skalní roklině.
Návštěvy tu nevedem,
každýho hned sežerem.
Mlha houstne, šero síli,
ještě jsme se neopili.
Nový rok ať si trhne,
hlavou cukne, až si prdne.
Tak vítejte zas v…
Kočičí vánoční strom
Pro Rozárku jsme udělali symbolicky vánoční stromeček. Velikostí se vyrovnal některým dárkům, ne-li samotné Rozárce. Snad si ho aspoň trochu užila.
Báseň II
Krteček
Malá a červená krtčí očka svítí,
tady ještě rovně, až tam vzadu vpravo!
Hemžení v mraveništi, ve tmě,
jen bílé žárovky jsou vodítka.
Černý jak uhel, uvnitř bílou kůži má,
bílou jak sníh, čumák dopředu,
krteček malý, bezbranný…
Báseň
Anička básnířka, né to fakt nejsem. K psaní básniček mě inspirovala kniha Slasti a strasti od Teda Koosera. Přečetla jsem ji tak trochu z donucení. Básničky jsou to zvláštní. Knihu jsem měla přečtenou za chvilku, jako ostatně vždycky, když čtu…
Čoko Čoko Čokoláda
Prosinec se nese zatím v čokoládovém duchu. Kam se podívám, všude samá čokoláda. V práci, doma, prostě všude. Stále se neodvažuju vyloupnout z plastové formičky vlastnoručně vyrobenou čokoládu. Když jsem ji vyráběla, bála jsem se, že rychle…
Mňau, nemáš něco k jídlu?
Asi patřila k tomu stejnému domu, kde jsme nocovali, ale džela se zkrátka, protože pánem všeho byl boxer. A tak se držela spíše ve vzduchu než při zemi a žalostně mňoukala, zdalipak nemáme něco k snědku. Když zjistila, že ničím zajímavým…