Rubrika: Kočka na každý den

Druhý Ježíšek, setkání s taťkou a jeho rodiči, tetou a se všemi z pod Velizu. A dopoledne plavání v Radlicích. Žůžo. Největší vtip samozřejmě o Petrovi:Není tu, jel do Pardubic… A pak ho najdu ve vedlejším pokoji, jak spí. Skoro třicetiletej…

To je gól. Dostala jsem Thief of time, 26. díl Zeměplochy, ale v angličtině!!!!! Přála jsem si nějakou anglickou knížku, ale že to bude zrovna Pratchett!!!! Jestli se tím prokoušu, pak asi přečtu v aj už všechno. To ale není konec, právě se…

"..its the right time to rock the night away …."..mi zní z notebooku. Mamka mě vzbudila v deset, pobavila jsem se s dědou, nasnídala a šla si dát tradičně koupel, umýt vlásky, pak naladit( nebo spíš rozladit?) kytaru. Za dědovy asistence jsem…

Dorazila jsem domů a kdo mě tu nečekal? Děda. Snažím se ho bavit, ale nevím..moc se mi to nedaří. Třeba mu něco zahraju na flétnu, to on má rád. Brácha s mamkou odjeli nakupovat. Dopoledne jsem měla sraz s Terkou, opět na našem tradičním míste u…

Proč je nakupování dárků pro chlapy vždycky tak těžký? Lehká otázka, těžká odpověď. Protože chlapem nejsem? Letos je vůbec celý nakupování otřes. Ale pro holky se vždycky snáz něco doma vymyslí, najde.. Večer se sejdem a já nemám ještě nic pro…

Tak si dávám maličkou pauzu mezi pečením cukroví. Na to, že jsem se probudila v 11.12, jsem toho stihla napéct už kopec, ještě ale musím sdělat jedno těsto. V kuchyni jsem našla dlouhatánský dopis, co je třeba udělat, málem mě z toho kleplo. Jsem…

Někdy si přeju být kočkou.. respektive Rozárkou.. Ne někdy.. vlastně skoro každý den. Vyspávat si od rána do večera, občas se projít po bytě jako královna, vyskočit paničce na klín a nechat se hladit.. Mít stále svou misku plnou.. A kdyby náhodou…

Číst mé články je uklidňující.. to potěší.. Někdy bych to ale ani neřekla. Mě spíš uklidňuje toto <http://www.skiareal-vetrov.cz/>.

Být tak tam..na Větrově.. Kdepak jsou naše pobyty ve Vysokym? Místo toho musim sedět doma a číst už poněkolikátý…

Poslouchám soundtrack All my Loved Ones a nemůžu z něho spusti uši. Nic tak krásného jsem v životě neslyšela. Ten tesklivý tón houslí.. je to božská hudba.

Už mám napsaný dva pohledy a jeden dopis do Německa 🙂 Ještě mě čeká napsat jeden český…

Je to zvláštní psát takhle na koleně, ale svým způsobem je to príma. Vždycky jsem toužila takhle cestovat a mít net u sebe. Právě jedu do Prahy a na Florenc to bude trvat ještě necelou hodinku. Po očku pozoruju, kolik je za oknem sněhu.. Ono teda…