Rubrika: Kočka na každý den

Německý jména mi absolutně nelezou do hlavy. Žádnou pomůcku mi nejde ani vyrobit, prostě nic :-((

Je to na ….. Ráno jsem se sice vzbudila dřív, ale učit jsem se vydržela jen chvíli, pak jsem nějak přestala vnímat a zas jsem usnula. Vypila jsem…

Život je boj se spoustou otázek. Tak to já vidím. Další, co by se hodilo říct je: Nikdy neříkejte nikdy, protože se to velmi težko dodržuje. Z toho nikdy pak může být třeba za devět dní ,)

Včera byl pěkný den, sice náročný..hlavně na cestování(5h…

Čtu komentáře svých spolužáků o zkouškách, první várka to má dneska za sebou.. Trošičku mě to uklidnilo.. ale stejně…

Zítra vstávám zas před pátou, ale ještě ten den se vracím do Prahy. Večer se pak sejdu s kamarádem, to bude příjemné zakončení…

Čas běží, čas prchá a já ani nestíhám myslet na blog. Ale jeden krásný příspěvěk tu přibude. Předevčírem jsem ho objevila a byla jsem moc překvapená. Brácha mě udivil, co pěkného dokáže napsat.. sednul a jel.. 🙂

Zjistila jsem, že asi budu muset…

Zkoušku mám za sebou. A mám za Céčko!!!! Radost největší! Jdu to oslavit nějakou pořádnou porcí teplého jídla! Přečetla jsem si také na Spolužácích kilometry novinek, dotazů apod. Bude to ještě boj! Máju mi včera/vlastně dneska seslalo samo nebe…

Proč je tomu tak, že psaná podoba jazyka není přesným otiskem zvukové podoby? Na první pohled otázka celkově banální, ale když se nad tím zamyslím, souvislá odpověd mě nenapadá. Což je blbé, protože to potřebuju do zítřka vědět.. Přece by bylo…

Pauza na nakrmení kočičáka, dvě tři písničky, dopití ledovýho kafe a jde se zas na to.

Tak si řikám, jestli by nebylo jednodušší vypsat si všechny písmenka abecedy, ke každému určit jeho vlastnosti, a pak se to tak naučit. Je to fakt na bednu…

Dneska jen krátce, páč jsem müde. Ono taky není nic co vyprávět. Vstávat ve třičtvrtě na pět, přešoupat se po ledu na zastávku, v Brně zas ze zastávky do Německého kulturního centra. Dnešní šestihodinový maraton mě ale bavil. Zvláště poslední část…

U hudby bych ještě chvíli zůstala.. Poprvé jsem si říkala, co to je za děsnou písničku. Napopáté se mi celkem zalíbila, začala jsem si ji zpívat taky, poosmé jsem konečně trochu slyšela jednotlivá slova, popatnácté mě to už začlo rozčilovat, tak…

Už nikdy více nebudu klikat na odkazy, kterými se to na centrumu a všude jinde hemží. Dostávám pak záchvaty smíchu, nebo naopak se zhrozím a uteču 😀 No raději jiné téma..

Ale jaké? Pronikám do tajů fonetiky a čím dál tím víc se v tom ztrácím…