Listopad, listopad, zlatý lísteček mi na dlaň spad, zlatý lístek z javora, zima už jde do dvora. Je možné, aby se někomu nepodařilo naučit tuhle krátkou říkanku? Ano. Celý den jsem výuce věnovala, kde jinde, než v lese plném listí… ba celý víkend jsme si to opakovali, nakonec s odřenýma ušima se to povedlo. Ale…
Tak tu máme listopad…
Dušičky se pomalu blíží, nastává čas zklidnění a ztišení. Zítra mě čeká sbor, ale snad v pátek se dostanu na hřbitov. Jak se změnil čas, tak mi připadá, že nic nestíhám. Běhat jsem byla, už ani nepamatuji. Chybí mi taky síla a energie, všechnu jsem vydala o víkendu. Dnes večer bych ráda aspoň šla běhat….
Číči z Balčiku
Myslela jsem, že kočkám z Balčiku věnuju jen jeden článek, ale potkali jsme jich tolik, že jsem se rozhodla rozdělit to na dva příspěvky. Ono je to lepší, aby člověk tu krásu stihnul celou stoprocentně vstřebat. 🙂 Cestou do centra městečka Balčik… Když odjedou turisti domů, na jejich místě se uvelebí kočky. 🙂 Fronta na…
Bude guláš…aneb jak dobít baterky…
I přesto, že jsem se konečně dneska trochu vyspala, cítím únavu. Asi se i cítím hůř, než když jsem běžela před měsícem a půl ten půlmaraton. Inu 32 hodin bez spánku je fakt masakr a už bych to dlouho zažít nechtěla. Za říjen toho naběháno fakt moc mít nebudu. Tíží nás totiž urgentně hafo práce…
Kočky a kocouři z Burgasu
Budu sem postupně dávat kočky, které jsme potkali během naší říjnové dovolené v Bulharsku. Né všechny se nám podařilo vyfotit. Prostě to bylo nemožné! Paměť bych vyčerpala za pár dní. Celkem jsme jich totiž viděli 231! Ano, tolik! S mým milým jsme totiž vedli takovou nevyřčenou soutěž – kdo dřív zahlédne kočku. Započítali jsme však…
Rovnou do postele
Dneska v práci už pár hodin vůbec nic nefunguje. Ale díky za to! Aspoň stihnu pár věcí dodělat a připravit se na noční šichtu. Mám totiž téměř dva dny v práci bez spánku. Končím až zítra v 15:30. A pak asi odpadnu rovnou do postele. Chtěla jsem upéci dědovi bábovku, ale zděsila jsem se, když…
Kocourek z Nižboru
Tohohle mourka jsme potkali během našeho průzkumu zámku v Nižboru. Seděl na prahu, ale když nás spatřil, rozběhl se k nám a otíral se nám o nohy. Hodně přítulný kocourek. 🙂 Viděli jsme, že je zvyklý na lidi. Tento víkend byl celý parádní. Vůbec nic se nepokazilo. Oslavili jsme s mým nejmilejším naše první výročí……
Hledáme inspiraci ve vile Tugendhat
Navštívili jste někdy vilu Tugendhat? Že ne? Nám se to poštěstilo až 30. září letošního roku. Konečně jsme se dočkali! Loni jsme měli rezervovanou prohlídku, ale díky kovidovým uzávěrám byla vila uzavřena. Přitom rezervace na prohlídku není úplně jen tak…. člověk musí mít hodně štěstí a musí také dopředu vědět, v kolik hodin začíná předprodej…
Před rokem v říjnu
Už je tomu rok a 11 dní, co jsme si řekli ano. Zdá se mi to neskutečný, přitom se od té doby tolik přihodilo…takových průšvihů, problémů, ale i hodně radosti a mnoho společných cest. Přitom ten čas před svatbou jako by byl už hodně dávno. A to období, kdy jsme se ještě neznali, jako by…
V kočičí kavárně v Brně
Jak je napsáno na titulní stránce mého blogu, jediným útočištěm před bídou světa jsou hudba a kočky. Já jsem takové místo našla právě v jedné kavárně, která krásně snoubila obě věci dohromady. Kočkafé Schrödinger je otevřena na novém působišti teprve krátce a moc jí držím palce, aby si získala mezi lidmi oblibu. Poslední dny pořád…