Dojela jsem domů do Prahy. Aby bylo vítání, musí být nejdřív loučení. Už se těším, až obejmu mamku, až přijde domů.
Teď mi to připadá neskutečné, že jsem opravdu něco takového zvládla. Nebyl to jenom sen? Vždyť to není ani týden, co jsem vyrazila…
„Kdyby bylo možno zkřížit člověka s kočkou, pak by byl mnohem dokonalejší. Jen kočka by si značně pohoršila.“ Mark Twain
Dojela jsem domů do Prahy. Aby bylo vítání, musí být nejdřív loučení. Už se těším, až obejmu mamku, až přijde domů.
Teď mi to připadá neskutečné, že jsem opravdu něco takového zvládla. Nebyl to jenom sen? Vždyť to není ani týden, co jsem vyrazila…
Ty bláho, už dlouho se mi nestalo, že jsem se ocitla v situaci, kdy nevím, kolik je vlastně hodin. Je možný, že jsem ujela od včerejška takovou vzdálenost, že tu máme jinej čas než v Česku? Na mobilu se mi ukázalo 21 hodin, zatímco na notebooku…
Jeden z posledních volných dnů. A zítra se vydávám na dlouhou cestu. Cestu odvahy. Musím se každý den hlásit. Mám strach, ale bez něj by to ani nešlo.
Včerejšek byl moc pěkný den. Sraz s kámoškou Míšou po víc než roce a naše cestovatelské…
Měla bych spoustu námětů na psaní článků, ale jsem omezena počítačově. Pořád u sebe nemám noťas, takže se dostanu jen jednou, maximálně dvakrát denně na net. A vlastně jsem za to ráda. Aspoň si můžu dokázat, že se bez něj dokážu vcelku dobře…
Opět na mě zůstalo vaření oběda. Včera jsem vyráběla sýrovou omáčku s kuřecími nudličkami a s těstovinami, dnes asi přijdou na řadu brambory. Kdyby nebylo v kuchyni takový vedro…
Každý den je teď akční, ve čtvrtek jsem byla 12 hodin mimo domov…
Ou jé, opět v Prazé. Tentokrát jsem měla rychlý přesun díky spolujízdě. Asi ji začnu využívat častěji, protože nejen že je rychlejší než bus, ale je i daleko levnější.
V Brně jsem se měla jedna báseň. Nakonec jsem se potkala celkem s pěti lidmi…
Uklízím si soubory ve svém počítači. Chystá se totiž kompletní přeinstalace, aby mi můj notebook ještě aspoň rok vydržel. Problém je, že mám celkem malou fashku, takže všechno přenáším na bráchův komp velmi pomalu. Prý ať si to uložím do klaudu…
Píšu opět z české kotliny. Připadá mi, že kam přijde můj milý, tam začne padat sníh. Přijel za mnou do Nožiček a druhý den začlo chumelit. Přijeli jsme spolu do Prahy a opět se tu snáší z oblohy sníh.
Jak jsem přijela domů, zjistila jsem nemilé…
Já mluvím česky! A není to přes skype! Přijela velká parta, na kterou jsem nejdřív zašla mluvit anglicky, pak se zeptala, English or Deutsch a oni začali po slovensky. Bájo! Je to parta převážně mužská, přijeli sem na nějaký zápas nebo co. Jsou…
Venku se žení všichni čerti. Je tam opradu hnusně, a tak jsem ráda, že se můžu zavrtat pod peřinu. Jen mám zrovna zítra jako na potvoru volno. Myslela jsem, že bych mohla prozkoumat další neznámé místo, ale nevím, nevím. Na druhou stranu si říkám…