Nevím proč..možná kvůli tomu dešti.. se mi vybavil teď jeden večer, asi tak před necelými dvěma měsíci, šli jsme se podívat na ohňostroje v Brně k přehradě, taky lilo, E. přehodil celtu přes takovou zvláštní dřevěnou stavbu a všichni čtyři jsme se pod ni namačkali, aby na nás nepršelo. Mělo to své mouchy, celta byla totiž děravá, ale pamatuju si na ten hezký pocit, že jsme byli spolu. Ohňostroj navzdory dešti svítil nad námi.. a když skončil, šli jsme zpátky.. schovaní pod deštníkem. E. našel takovou zajímavou zkratku, po kamenech to sice klouzalo, ale všichni jsme to zvládli, musela jsem sklapnout deštník, abych se podržela zábradlí. Když jsme sešli dolů, přestalo už skoro pršet. Nikde nikdo, jen pouliční osvětlení, Svratka a my čtyři.. Vzduch byl po dešti krásně svěží.