A je tu podruhé náš fakultní kocour. Takhle si lehl doprostřed chodníčku před budovou knihovny a vůbec mu nevadilo, že ho každý musel obcházet. Proč taky, prkna, na kterých ležel, jsou krásně teploučká, každou chvíli někdo přijde a přejede mu rukou po hřbetě. No řekněte, kdo by nechtěl být on? 🙂
Ještě jméno bychom mu mohli nějaké dát. Pokud ovšem už nějaké nemá..
Vyfotila bych si ho také, ale neměla jsem po ruce foťák. Autorkou fotek je má kamarádka Iva.