Momentálně máme doma dvě kočky. Čistě vnitřní kočku Kuličku, které byly v květnu 2 roky.
Co mám ráda na Kuli?
- vyrovnanou povahu
- že je přátelská ke všem a není agresivní na cizí lidi
- nevrčí
- když se ke mně přitulí
- nebo když dělá chůvu
- má heboučkou srst, která se necuchá
- má ráda děti, je kontaktní
- má krásnou krémovou barvu
- ráda poznává nové kočky
- že je klidná, i když jsme u veterináře a nebrání se
Co mě zlobí na Kuli?
- její loužičky – pokaždé, když ráno přijdu do kuchyně, najdu před dveřmi loužičku, myslím, že to ale dělá naschvál, protože cítí druhou kočku – Hopsalku, je to opruz to každý den uklízet a bohužel už se nám kvůli tomu zvlnila podlaha :-/
- že občas lítá jak pometlo a cuchá mi záclony, nebo se na ně věší
- že škrabe pohovku a stěnu a další věci, co nemá
- že jí jenom granule, ale kapsičky a konzervy skoro vůbec ne… bohužel ji to takto naučili původní majitelé, když byla malé koťátko a nejde ji to odnaučit
Kulička je úplně jiná než Rozárka. Nejen vzhledově, ale i povahou. Rozárka si myslela, že je na světě jediná kočka, na každého dalšího tvora příšerně vrčela. Byla na něj útočná a agresivní. U veterináře jsme ji museli držet čtyři lidi, aby jí pátý oderbal krev. Hodněkrát se stalo, že místo z kočky tekla krev ze mě. Nevím, jak by Róza přijala do domácnosti nového člena (dítě). Zvláště když byla starší, tak si na své teritorium nedala vůbec šáhnout. Hopsalka se jí klidila z cesty. Na druhou stranu když si na někoho Rozárka zvykla a ten člověk si získal její důvěru, uměla být umazlená a láskyplná.
Pak tu máme ještě Hopsalku. Té je asi osm let, takže je ve středním (lidském) věku. Je napůl venkovní-vnitřní.
Co se mi líbí na Hopsalce?
- věrná
- vytrvalá, dokáže prosedět za dveřmi celou noc, jen aby ji člověk ráno objevil a pustil dovnitř
- nejde jí jen o žrádlo, i když má přezdívku „vyžíračka“, nebo „vyžírka“, nebo taky „vysavač“, ale mám zkušenost, že i když jsme neměli doma žádnou kočičí potravu, tak přesto za námi přišla a nechala se hladit a dávala nám svou lásku
- hodná, nikomu neublíží
- čistotná, umí chodit i na píseček, když je doma, nikdy neudělá loužičku mimo narozdíl od Kuličky!
- je moc hodná u veternáře, nebrání se a jen drží
Co mě zlobí na Hopsalce?
- že sedí jak trubka uprostřed silnice a auta před ní musí zpomalovat, strašně mě to děsí
- jak je občas pomalá a loudá se třeba i přes tu silnici… však loni měla komplikovaný úraz, že jsme mysleli, že se z toho nevylíže.. :-/
- že je trochu poseroutka, radši ustupuje, když na ní nějaká jiná kočka zaútočí, prý utekla i před zakrslým králíčkem, ale je fakt, že se to teď lepší, jak ji Kuli občas provokuje… někdy se Hopsa ožene a nenechá si už vše líbit 🙂
