Musím říct, že letošek byl, co se týče počtu koček, které jsme na našich cestách potkali, velmi štědrý. Kočky se potulují snad skoro v každé zemi. Ne jinak tomu bylo i na Madeiře. Tato černá kočička bydlela u našeho hotelu a pokaždé, když jsme šli na večeři, tak nás vítala. Byla jako jedna z mála koček přítulná. Vídávali jsme ji, i když jsme se vraceli k večeru z výletů, jak se schovává pod listy všelijakých květin, aby se ukryla před sluníčkem. Nebydlela u hotelu sama, zahlédli jsme jednou i její šedou a chlupatou kamarádku, která se velmi podobala Rozárce. Ta však zaběhla pod auto, takže jsme její veličenstvo zahlédli jen na malý okamžik. Škoda.
Seznámení s dalšími kočkami bude následovat již brzy. ,-)