Na Velikonoce máme takový zvyk. Chodíme trhat kopřivy do nádivky a asi před šesti lety jsme objevili místo, kde rostou ty největší a nejžahavější kopřivy na světě. Teče tam také ledový potůček a stromy tam téměř nepropouští světlo.
Znáte tenhle kraj?
Když půjdete po železnici
a touhle cestou,
kolem tohoto lomu..
a vydáte se šikmo dolů do stromové džungle, po pár krocích narazíte na tenhle potok
a na tajemnou chodbu do neznáma.
Stoupnu si na kámen
a pozoruji, jak potok zurčí..
Tekoucí voda mě už od malička fascinuje.
Všude kolem divoká džungle.. jako bych byla kilometry daleko od civilizace.
Natrháme kopřivy a jdeme domů. A potůček si zurčí dál..
Tak zas za rok 🙂