Tralala, je prvního apríla. Dneska se mi povedlo vyvést jen jednoho člověka. Ha ha, ale koho jiného bych asi vyvedla, když jsem nikoho jiného snad ani neviděla. Leda paní prodavačku v supermarketu, nebo paní prodavačku na benzince.
Včera jsem vyjela po necelém týdnu zas na kolo. Byla to ale mrazivá projížďka, po které mi zmrzly k sobě prsty na nohou. Měla jsem totiž jenom tenisky na běhání. Vydala jsem se k nebeskému rybníku ulovit jednu keš. Vrby teda ohoblovali až moc na můj vkus. Snad jim větve zas dorostou. Keš jsem našla v pohodě. Rybník byl skoro vypuštěný. A tak jsem se ani nemohla vykoupat. ,-) Po příjezdu domů jsem se sice ještě dlouho vzpamatovávala a ze sedla kola mě tradičně bolel děsně zadek, ale i tak to bylo moc fajn!
Takovéhle cesty mám nejraději-příliš špatné pro auta, ale ideální pro jízdu na kole.
