Vím, že těšit se dopředu se nemá, ale přesto se těším. Až vypadnu, až zmizím někde v zelni, až budu v lese, mimo civilizaci a všechny ty lidi. Počítam minuty každého dne a přeju si, aby to rychle uteklo.
I tento prodloužený víkend se snad konečně zas nadechnu. Tentokrát nepojedeme do Podyjí, které je na těchto dvou fotkách. Ta cesta byla bláznivá, když si na ni zpětně vzpomenu, ale zároveň měla své kouzlo. Můj první cyklo výlet. Snad mi napotřetí vyjde návštěva Kroměříže a Hostýnských vrchů. Tentokrát bez kola. Naposledy jsem tam byla v dubnu a to jsem se bořila do sněhu. Zámek v Kroměříži měl tehdy zavřeno. Stejně se ale nejvíc ze všeho těším do toho lesa a do divočiny.
