Minulou sobotu jsme ve třech podnikli celodenní výlet do Doks. Bydlíme sice už pár let v Máchově kraji, ale přiznám se, že jsem do Doks za tu dobu ještě nezavítala. Možná je to i tím, že se jedná o turisticky profláklé místo, které navštěvuje v létě spousta lidí. A to my moc nemusíme. Sezóna ještě ale pořádně nezačala, tak jsme využili příležitosti a vyrazili jsme na průzkum. Sraz byl na nádraží, kde jsme potkali našeho třetího do party. 🙂
Fakt je, že se v Doksech ne úplně dobře parkuje, všude jsme naráželi na placená parkoviště, která zela prázdnotou. Museli jsme trochu improvizovat, nakonec jsme zjistili, že se dá parkovat dole přímo před nádražní budovou a je to zdarma. Tak třeba příště, my jsme si našli už jiné místo u božích muk.
Vydali jsme se po červené do centra a cestou minuli obrovskou školu a pomník Máchy.
Zavítali jsme nakonec do Památníku Karla Hynka Máchy, kde mají výstavu nejen věnovanou tomuto básníkovi, ale také jsou tu dvě místnosti, kde se dozvíte něco o rybách a místních rybnících. Na pokladně jsme poznali velmi milou paní, která nám prodala turistické známky a pohledy.
Protože jsme ještě pořádně ten den nesnídali, rozhodli jsme se, že se podíváme na náměstí. Mohli by tu mít nějakou cukrárnu. A opravdu jsme na jednu narazili. Zajímavé mi přišlo, že ji vedli dva usměvaví muži cukrárníci. Dali jsme si kávu a můj milý objednal nakonec i dortíky.
Prošli jsme se po náměstí a vydali se směrem k zámku.
Na zámku v Doksech se totiž nachází hlavní atrakce, kvůli které jsme sem vyrazili. Muzeum Čtyřlístku!
Znáte Čtyřlístek? A čtete ho? Nebo jste ho někdy četli? Já jsem byla jednu dobu celkem velká čtenářka Čtyřlístku, ale brzy mě to přešlo, ani nevím proč. Máme doma ještě několik knih z nakladatelství Panorama.
Výstava byla zaměřena hlavně na děti, ale i dospělí si tu mohli najít své. Psalo se tu o každé postavě ze Čtyřlíštku, mohli jste si zalistovat spousty knížkami, zahrát si kvíz i se mrknout na seriál Čtyřlístek.
Zaujala mě cizojazyčná vydání Čtyřlístku v němčině, angličtině, rumunštině a snad i řečtině. Bohužel se Čtyřlístek v zahraničí moc neuchytil, je to škoda. Důvod je prý, že byl určen především pro české děti. Ale stejně mi to přijde nějaký divný.
Měli tu i ve vitríně spoustu malovaných kamínků na téma Čtyřlístek. Takhle kdybych uměla jednou malovat…
Nechala jsem před zámkem jeden kamínek, který jsem posunula ze Mšena dál. Sice je na něm nečtylístkovské téma, ale třeba někomu udělá radost.
Cestou ze zámku jsme se stavili v restauraci U Doušů a po božském obědě jsme vyrazili směr Máchovo jezero. V parčíku poblíž Doušů jsme našli celou Máchovu báseň Máj.
No a u jezera se mi vybil foťák. Asi tou zimou, respektive silným studeným větrem. I tak tu bylo nádherně!
Našla jsem hned tři kamínky. Tohoto čertíka mi pomohli najít další členové naší výpravy.
No a toto nemá chybu. Kráčím si podél pláže v písku, když tu najednou spatřím pomalovaný kamínek s kytarou, jak ho omývají vlnky. Šáhnu po něm a je můj. Aspoň na chvíli si ho nechám.
Počasí sice nevypadá na příjemnou koupačku, ale opak je pravdou. Neváhám dlouho a navleču se do plavek. Voda je totiž jako kafíčko. Vzduch má o poznání studenější teplotu. Ze břehu se na mě dívají dva zmrzlí muži a jeden se mě pokouší fotit.
Vyšplhám dokonce i na skluzavku, ale moc to nejede. 😛 Inu je suchá. 😀 Ale co bych očekávala, když je sklouznutí zadarmo. Třeba tu v sezóně mají nějakou hadici, která jim dolů pouští vodu.
Vstup je na Máchávovo jezero minimálně do konce května ještě zdarma, takže koupání třeba ještě stihnete. Můžu vám doporučit pláž Klůček. Je to tam příjemnější, lidu hodně málo. My jsme měli štěstí, že zrovna minulou sobotu Mácháč „otvírali“, takže jsme tu zastihli i koncert Vlasty Horvátha a byly tu všelijaké potěmkinády. Těmi jsme ale jen rychle prošli při zpáteční cestě k vlaku. Viděla jsem tedy na vlastní oči Vlastu Horvátha. Dříve jsem mu fandila, když soutěžil v Superstar, ale teď mi připadal dost jiný.. vypadal starší, měl málo vlasů a byl kulaťoučký. 😀 Ale to je jen taková poznámka na okraj. 😛