Dnes jsme si udělali menší výlet do Kralup nad Vltavou. Narazili jsme totiž na internetu na jeden článek o Dvořákově stezce, a tak jsme se rozhodli, že si ji na vlastní kůži – nebo spíš na vlastní boty projdeme. Dnes už nebylo tak slunečno jako včera, ale i tak se nám šlo moc dobře. Z Prahy je to autem do Kralup asi půl hodiny.
Stezka byla nenáročná a já si vzpomněla, že jsem tudy už jednou šla- za svým kamarádem, který bydlí v Lešanech. Už tehdá mě tu zaujaly ony podivně zvětralé skály. Můj milý byl zas u vytržení, když tunelem vybudovaným ve skalách projížděl vlak.
Zámek v Nelahozevsi měl navzdory neoficiálním radám na netu zavřeno! Inu nedá se věřit tomu, co se kde píše. Měli jsme si to ještě zkontrolovat přímo na stránkách zámku a ne na iDnesu. Zámek je sice otevřený i v zimě, ale jen v sobotu. Kdo ví, jestli i to je pravda. A tak jsme se pokochali pohledem na zámek aspoň zvenčí, v místní hospůdce jsme si dali vývar a malé pivko Lobkowitz a šli jsme po žluté dál. U pošty nás zaujalo žlutobílé autíčko VB.
Cestou jsme odlovili celkem dvě kešky. Obě jsme našli celkem rychle. Moje první dvě odlovené keše v tomto roce.
Také jsme narazili na dvě houpačky- jedna byla pevná, takže se na ní daly houpat bytosti i vyšší váhy. Moc jsem si to užila =) Vůbec se mi od houpačky nechtělo.
Nakonec jsme vylezli na vrch se skalami- Hostibejk. Skoro nahoře stojí malý altánek- bohužel posprejovaný a pokreslený. Úplně nahoře je starý bunkr- bohužel zamčený. Přečetli jsme si tabuli, kde byl vylíčen celý příběh pěti mužů, kteřá zbytečně na tomto místě ztratili na sklonku války život.
Je tady hezky, jen škoda, že skály a přírodní útvary jsou často posprejované. Občas jsme taky našli spoustu odpadků… a řadové domky s pidi zahrádkami nás teda taky nenadchly. Takto bydlet fakt vážně nechceme. Říkali jsme si, že by to vůbec neměli dovolit je takto volně v krajině stavět. Děsně to tu krajinu hyzdí.
