Jsem na sebe strašně naštvaná. Hlava mi třeští, není mi dobře a přesto se přemlouvám k tomu, abych aspoň ještě hodinku pracovala. Už v úterý to zase začalo jít od desíti k pěti. Včera jsem byla tak unavená, že jsem si rozbila svůj nejmilejší hrneček, z kterého každý den piju. Stejný nejspíš nikde neseženu. Mám ho už asi dvacet let. O to víc mě to bolí, že se mnou prožil kus života… a mně se ho díky únavě nepodařilo postavit celým dnem na kuchyňskou linku. A tak spadl a roztříštil se. Jsem nemehlo k ničemu!
Mám dost taky všech lidí a jejich debilních keců. Někdy si přeju být poustevníkem. Žít daleko v přírodě a nepřijít s okolím do kontaktu. Takhle se aspoň pokouším omezit kontakt s ostatními na minimum. Díky bohu za to, že nemusím každý den jezdit do práce a vídat se s dalšími zlými, škodolibými a nepřejícnými tvářemi. Radši to zaklepu na dřevo a tfuj tfuj, nesmím to zakřiknout. Nesnáším, když se mě ptá pořád někdo na ty samé otázky. Shodla jsem se na tom s mým milým, že on to má podobně. Úplně to z něj ráno rozhořčeně vyjelo a já mu dala za pravdu. Není nad to si společně zanadávat. 😛 Mám taky už plné nervy té naší potvůrky. Mňouká už asi 20 hodin v kuse. Člověk by jí mohl dát 20 kapsiček a ona by furt neměla dost. Hlavně že léky už odmítá jíst! Je to kříž a každý večer se plazím po čtyřech a prosím ji, aby si to vzala po dobrém. Většinou to ale končí tak, že klečím na kočce a násilím jí otvírám hubu. Někdy po mně i packou zlostně plácne. Ale já se nedám. Sice mě to stálo jednou prokousnutý prst od jejího špičáku, ale já se jen tak nevzdám! Přeci jen život s kočkou je lepší než život bez kočky a já nechci, aby nám brzy umřela.
Tak já si teď vypiju svůj elixír zdraví, čaj se zázvorem, citronem, medem a slivovicí. Udělám ještě pár německých cvičení a lehnu si do postele. Snad mě to nachlazení do víkendu přejde. Abychom mohli oba dva zas o víkendu jet bojovat za svoje práva, za svůj sen a za svoje povinnosti, protože nic jiného než bojovat, nebo umřít už teď nejde.
Sbohem, můj hrníčku, sbohem sladká minulosti. Možná na tebe časem zapomenu, ale věz, že jsem z tebe každý den ráda pila a že jsi mi svým obrázkem a i obsahem vždy dělal radost.
