Dnešní den byl vez znamení velkého vaření a pečení. Vzala jsem si totiž vyřčená slova z víkendu na horách k srdci. Nevím tedy, jak dlouho mi to odhodlání vydrží, ale aspoň dneska jsem se snažila. Zabralo mi to víc jak dvě hodiny. Nakupování nebylo taky nejrychlejší, zvláště když jsem hledala půl hodiny strouhaný kokos, který nakonec na prodejně vůbec neměli. Zítra nemusím vůbec vařit. To je báječný pocit. A zároveň nemusím mít výčitky, že si dávám něco instantního. Róza byla celý den zticha, ale teď má zase svoje mňuky. Fakt nevím, jak to v noci dám. Už tu předešlou noc jsem skoro vůbec nespala. Usnula jsem asi ve 3 ráno. 🙁
Jo a málem bych zapomněla na běh. Dnes mám jen 6 kilometrů, ale zítra půjdu s D. a asi dáme větší okruh. Po delší době zase půjdeme spolu, už se těším. 🙂
