V pátek už jsme všichni doma. Probudím se před desátou, přečtu si první dvě kapitoly v posledním dílu Podzemí a jdu vsadit sportku a dokoupit poslední dárek, který nemám. Přijdu a vytřeštím oči. V kuchyni sedí návštěva. A jaká! Že by tu bylo již uklizeno, to není. Na druhou stranu se tomu musím spíš smát.. ale což, horší by bylo, kdyby k nám přijel nějaký můj kamarád apod. . Pak v záchvatu uklízení vyhazuji mámě flašku, kterou měla údajně připravenou na přelití jednoho alhoholu. Prý je šikovná, Jenže kdo to má vědět, když je na takovém nepatřičném místě. Promiň. Řeknu J. o novou. Pohřeb Havla vrcholí a mě už z toho třeští hlava. Rádio ani televizi raději nezapínam a raději pouštím cédéčko s veselejšími písněmi. Dědovi se taky líbí. Mažu cukroví a děda mi do toho vypráví své zážitky z mládí. Přichází máma a pomáhá mi, až je vše hotovo. A jde se plavat. V bazénu je nás asi osm. Hodina a půl rychle utíká. Blbnem, povídáme, děláme hada. Je to super. Přišli jsme unavený, teď ještě to vše douklidit. Už se těším, až se zítra budu dívat na pohádky a budu si číst. Stromeček asi nazdobíme už dnes. Píšu maily ještě mým kamarádům z Helsinek. Rozárka tu všude pobíhá sem a tam.. Asi už se nemůže dočkat Ježíška.
z deviantart.com od pinwoop