Zklamání. Ten pocit zažívám dost často. Stejně jako dnes. Je mi z toho smutno. Navenek se tváří spousta lidí jak míliusové a „jako“ by se rozdali. Ale když je člověk opravdu poprosí o pomoc, vymluví se, nebo vás odkopnou. Nesnáším to. Nic se proti tomu ale nedá dělat. Až když člověk potřebuje radu a pomoc, projeví se, jaký ten druhý doopravdy je. Jako by všichni byli dokonalí a ukazovali jen své silné stránky. Machřili a porovnávali se mezi sebou, ale přitom pro druhé nebyli schopni nic udělat. Jenže když vás každý odmítá a odsouvá někam do pozadí, zůstávte na to úplně sami. 🙁
Bouřka právě skončila, snad se bude lépe dýchat.