Vstávala jsem krutě brzy a dlouhé cestování se na mě dost podepsalo. Jsem unavená a bolí mě hlava, přesto bych něco zaznamenala z tohoto dne. Mé milované Brno, jak je tam hezky, čím víckrát tam jezdím, tím víc se mi tam líbí. A tím větší zpoždění bus má. D1 je rozkopaná a kolony se tvoří každou chvíli. Škola byla pro mě dopoledne v pohodě, odpoledne utrpení.
Jedna má nejmenovaná kámoška..viď, Terko;) si píše každý den pět věcí, co ji ten den potěšilo. Tak to pro dnešek taky zkusím:
1) Rozhovor s mladým knihkupcem ve fantasy knihkupectví Arrakis a vůně tohoto místa, která mě vždycky omámí.
2) Srnky na krajíčku D1, které se nerušeně pásly. Byla to asi maminka a dcera. Nechápu, proč nezdrhly, vždyť dálnice tak strašně hlučela. Možná byly hluché.
3) Romantický západ slunce, červánky na obloze a zelená tráva. To všechno jsem viděla z okna žluťáska.
4) Burčák, který jsem koupila na Svoboďáku. I jsem půl skleničky vypila. Snad se mi nic nestane, když beru antibiotika.
5) Nová naděje- nová pracovní nabídka, jsem zvědavá, jaké bude interview.
6) Kamarád, kterého jsem poznala na ulici, hrál tam na violoncello ještě se svými dvěma parťáky
Ani mezi tím není žádná kočka. Je to asi ostuda, ale dnes jsem žel žádnou nespatřila. Ani tu naši doma.
