Právě jsem si pustila na chvíli televizi a co nevidím.. rozhovor s režisérkou filmu Šmejdi. Když tak o tom slyším, začíná se mi dělat špatně. Nevím, jestli bych se na to chtěla podívat. Vlastně jsem to už několikrát sama naživo zažila. A vím, že není moc o co stát. Je mi těch důchodců líto, že to takhle odnesou. Ale tlak různých prodejců doléhá na nás na všechny.
Dnes jsem byla po týdnu zas plavat. Ani nevíte, jak bylo příjemné zchladit se v bazénu. Zase tam nebyla skoro ani noha, což mi vyhovovalo. Pak mě čekalo vybírání pásku. Oběhla jsem několik obchodů a nakonec v jednom našla nejlepší variantu, která se nejvíc blížila mé představě. Během toho jsem zjistila, jak děsně se zas změnilo oblečení v obchodech. Chápu, že musí nyní prodávat letní kolekce, ale proč proboha takové barvy? V životě bych si nic takového nekoupila! Připadala bych si jako zvýrazňovač! Když jsem se mrkla po červenym svetru, nikde nic. Buď něco mezi růžovou a oranžovou, nebo nechuťně vybledlá oranžová, či růžová. Ach jo. Třeba v nějakym sekáči budu úspěšnější. Zítra pracuju a moc mi to nevadí, páč má být hnusně. Pokusím se teď dopsat třetí část bakalářky, abych se mohla vrhnout na závěr. Pak musím ještě trénovat Sköna maj. Naštěstí to je jen na dva hlasy, ale je to nová píseň, takže ji potřebuju ještě dopilovat.
Takhle nějak asi zpíváme 😀
z deviantart.com od shh-itsroni