Tak jo, zase jsem se zbláznila do jedné písničky, kterou jsem slyšela v autě v rádiu. Pořád si ji pouštím v práci dokola. Je z devadesátek a připomíná mi staré dobré časy. Včera jsem chtěla jít plavat, ale nebylo lehký najít otevřený bazén. Venkovní koupaliště u nás i na Mělníku byly zavřené, prý je moc zima? Nakonec jsem šla do kryťáku a dala si do těla tam. Plavala jsem skoro bez jediné pauzy a mým cílem bylo dát 2 kilometry… a nejen to, ale taky pořádně protáhnout mé bolavé tělo. Divím se, že jsem pak měla ještě energii řídit, ale jízda autem v noci mě baví. To, že jsem na silnici úplně sama je super. Poslouchám většinou rádio a někdy si s ním i zpívám. Když jsem dorazila domů, venku se dost ochladilo. Miluju to, když vystoupím z auta a nad hlavou spatřím nebe plné hvězd. Velký vůz najdu vždycky kousek nad naší střechou. Jako by nám na ní seděl. 🙂 To mě vždycky tak zahřeje tenhle pocit… Aspoň na chvíli zapomenu na všechny starosti, které mě trápí.
S mým nejmilejším jsme v šoku z toho, co se v neděli stalo. Mám na mysli ten požár. Od středy jsme totiž byli ve Vilémově, takže v Českosaském Švýcarsku. Do národního parku jsme samozřejmě taky zavítali. V neděli jsme se vraceli přes Benešov nad Ploučnicí, kde jsme byli navštívit naše kamarády. U zámku se to stalo. Obrovský řev sirén a my zmatení přemýšleli, jestli není náhodou první středa v měsíci. I všichni lidi okolo nás ztuhli. Až pak nato hlásili po městě, že je požární poplach. Máme s tímto obrovskou smůlu. Počítali jsme to s mým milým a už čtyřikrát se nám stalo, že kam jsme přijeli, tak se tam stala následně nějaká velká katastrofa. Třikrát to byl požár a jednou hromadná nehoda vlaku. Tři místa, která jsme navštívili, tak pak vyhořela… včetně jednoho penzionu, kde jsme přímo bydleli. :-I Teď třídím fotky a říkám si, že jsme měli vlastně i minulý týden kliku. Stihli jsme se projít a podniknout několik výletů, teď bychom se do okolních lesů nedostali. Ach jo. 🙁
Dnes mám švédštinu, a pak jdu s D. běhat. Sto kilometrů tento měsíc rozhodně nedám, ale není všem dnům konec, že? Přidávám kočičku z Krásné Lípy, o které napíšu v dalším článku.
