Jsem strašně ráda za to, že můj blog není autorský. Před sto lety sice na pár měsíců zdobily mé články oddělení Autorského klubu, ale byla jsem z něho násilně vyhozena. Při představě, že se můj blog skví na hlavní stránce blog. cz, se červenám.
Dneska mám taneční náladu. Přestože včera na swingu to stálo za starou bačkoru. Nebo aspoň za pěkně prošlapaný střevíc. Dopoledne mě nakopla anglická konverzace s jedním prima člověkem, pak tahle písnička v rádiu, výroba dvojbarevnýho pudingu a teď pro změnu předávám nakopnutí dalším lidem přes skype. Přišla mamka, přinesla mi pohled z Číny a dopis z Německa. Mizím!
Rozárka se včera taky nechtěla ukázat a schovávala se v mém pokoji za závěsem. Aspoň, že byla u mě. To bílé tygrované je šanta, kterou vláčí všude s sebou.
