Hurá, konečně se mi podařilo napsat svůj Thesenpapier. Od půl sedmé sedím v knihovně a zabývám se Loriotem. Teď jsem už sice „doma“, ale pořád to píšu. No jsem zvědavá, co nám zítra na to naše lektorka řekne. Jsem strašně unavená, tenhle den byl fakt vyčerpávající. Rozárka se prý teď vzpamatovává z narkózy, vytrhli jí dva zuby, ale snad bude mít teď na chvíli zas pokoj. Není na tom tedy ani za mák líp než já. Spíš hůř.
Už abych měla tenhle hektický týden za sebou. Podivila jsem se nad tím, jak dnes bylo v Brně hezky. Chodila jsem jen v mikině a vůbec mi nebyla zima. Počasí blázní. Těším se zítra na swing a na svého nového tanečníka. Snad ho to naučím a snad se mu swing zalíbí. Je to úplný začátečník. To ničemu nevadí. Jsem ráda, že jsem našla konečně nějakého leadra.
Teď tu musím ještě uklidit po sobě tu spoušť papírů a propisek, a pak hurá do hajan. Vzpomněla jsem si ještě na úkol ze švédštiny, ale to bude muset počkat na zítřek. Kéž bych už nikdy neměla takové sny jako z noci na dnešek. To bylo strašné. Úplný horor. A když jsem se probudila, měla jsem docela strach, aby ten můj sen nebyl pravdou. Své sny si většinou moc neapamtuji, tenhle byl ale tak opravdický.. že se mi bohužel asi dlouho nevymaže z hlavy. Pustím si něco pěkného na spaní a snad mi to aspoň trochu vyžene všechny hrůzostrašné myšlenky.
