Vánoce.. už končí a já si říkám, že je to dobře. Né, že bych se chtěla posunovat nějak dál v historii, ale jsem ráda, že ten shon už skončil. Teď nastane jiný stres- ze školy. Štedrý den jsem si částečně užila, částečně jsem z něho byla hodně unavená. Odpoledne po obědě byl pro mě rozhodně nejlepší čas. To jsme se vydali na chalupu potěšit naše kočky jídlem a pohlazením. Připadala jsem si jako na jaře, na chození mi venku stačila jen mikina, tráva se pěkně zelenala a ryby v jezírku plavaly u hladiny. Zimní spánek jim nic neříká. A tak jsme jim přilili trochu čerstvé vody do jejich království. Když jsem šla pro poštu, potkala jsem našeho souseda. Jeho slova mě šokovala! Cipís prý normálně žije, chodí po vesnici, kolem schránek a kdovíkde. Asi se krmí dole s kočkami, které patří někomu z vesnice. A na nás si ani nevzpomene. Když tam jsme, ani ho nenapadne podívat se domů. To je kočičák! Normálně se sám adoptuje k někomu jinému. Mrzí nás to :-/ Ale aspoň, že žije.
Další věc, která mě překvapila, je to, kolik lidí jezdí o Štědrý den na hřbitovy. My jsme letos taky vyrazili, jen na otočku. Snad z každého hrobu byla vidět záře. Kam se hrabou na Vánoce dušičky. Myslím, že to dřív tak nebývalo.
Včera jsme zašli do kostela na odpolední koncert Jakuba Jana Ryby, kostel byl přecpaný, ale vystoupení se mi líbilo. Půlnoční jsem nestihla, ale všichni mi řkají, že bych se mačkala se spoustou lidí ještě víc a že bych se možná ani dovnitř do kostela nedostala. To si tam raději zajdu raději ještě sama mimo svátky.
Už včera jsem začala s učením slovíček a ještě mě čeká velká část seminárky. Zítra jsem pozvaná na oběd a k večeru se mi podařilo ukořistit místo na spinningu v centru Prahy. Jsem ráda, že aspoň trochu pohybu budu mít. Taky mě láká napumpovat kolo a vyrazit na projížďku k jezeru. 29. by mohl být ten pravý den.
Čiperka na Štedrý den
