Dneska byl opravdu nabitý den. Sraz s kamarádem, trochu jsme se ztratili v Praze a nemohli se vymotat z Hlavního nádraží. Pak nás chytla parádní sprška v Riegrových sadech. Připadala jsem si jak na prvního apríla. Sluníčko svítilo, nebe bylo modré a přesto pršelo. Zvláštní. Byla jsem pozvána na oběd, dala jsem si výborný salát s kousky kuřecího masa.. mňam. Pak jsme podnikli výlet na Žižkovskou věž. Původně jsme to ani neplánovali, ale já jsem se mu přiznala, že jsem tam ještě nikdy nebyla. A to jsem Pražanda jako Brno 🙂 Překvapilo mě, že nahoře to vypadá jako v roce 2213. Všechno bílé, prosklené a kosmické. Sedli jsme si do otáčecích křesel, pak pozorovali z výšky dění pod námi. Škoda, že do té věže nedali žádné popisky, kde co je. Takhle jsme museli jen hádat.. co to tamhle je za bordo park, budovu apod. . Praha se mi líbí z výšky, nevzhledné panelové domy se v pohodě ztratí.
Teď v šest jsem šla na spinnig a úplně se na tom oddělala. Už dlouho jsem nebyla. Měla jsem dobrý pocit, že dělám něco pro svou kondici, na druhé straně pot ze mě kapal a neustálé hop hop mě občas rozčilovalo. Jako na potvoru se teď učím v němčině slovíčka o fitness. Víte, jak se řekne třeba crossový trenažér? Das Ellipsentrainer. Nebo rotoped? Das Fahrradergometer! Zítra nejdu, ale pozítří mi ráno vyšla zumba, na tu určitě půjdu. Blíží se den, kdy přijede kamarádka z Německa se svými dalšími kamarády. Snad nám nespadne barák 🙂 Čtu knihu Sedm koček a umění žít, dostala jsem ji do Ježíška a je to velmi pěkné čtení. Neznáte ji náhodou? Určitě všem doporučuju!
