Konečně jsem se dočkala výplaty. Konečně mám pocit, že jsem ze stoprocentní chudoby přešla na devadesátiprocentní. Mohu tak už odkládat peníze do pomyslné kasičky s nápisem „na hory“ a „na Vánoce“. I když kasička „Na Vánoce“ bude asi poloprázdná, neb chci kupovat jen malé drobnosti. Zato bych ráda ušetřila na svůj momentálně největší sen- vyrazit v zimě na hory zalyžovat si, nejlépe na víc dní do zahraničí. Otázka je, jak to bude s prací. Pořád chodím na pohovory a pořád mohu začít pracovat za dva týdny. Nevím, zda by mě pak byli ochotní na pár dní pustit.
I když nemám práci, těší mě, že je stále co dělat. Dneska jsem opět hrála simulaci v jednom podniku. Ani nevadilo, že jsem už vlastně zraněná byla..naštěstí se mi mé zranění dařilo celkem zakamuflovat, takže účastníci mi léčili opravdu jenom viditělně namaskované části těla. Popovídala jsem si s jednou holčinou, která studuje medicínu na Karlovce a která se byla podívat taky v Číně. Simulace mě prostě baví, poznám tam zajímavé lidi a beru to trochu jako larp spojený s příjemným přivýdělkem. Je to zvláštní, protože doktorku bych nikdy v životě dělat nechtěla a pohled na krev taky nesnesu. Natožpak třeba na operaci apod.. Umělá zranění mi ale nevadí, protože vím, že je to jen „jako“.
Předevčírem a včera jsem taky oprášila svou kytaru. Začínám s těmi stejnými písničkami, které jsem přes léto pozapomněla.
Bude tuhá zima, Johanka má pěkně huňatý kožich. Fakt je, že i loni a předloni a předpředloni měly naše kočky husté kožichy a přitom zima nic moc.
Marlenku už mám skoro celou snědenou, škoda, že už je taková oschlá. Dostala jsem ji jako dárek za promoci a chtěla jsem se o ni podělit se všemi blízkými. Bohužel jsem to nestihla.
Stejně jako ve hře na kytaru, bych ráda udržela své jazyky. Musím od ledna začít chodit na nějaký kurz. Nerada bych zapomněla švédštinu i ty základy ze španělštiny, které jsme brali v Magdeburgu.
z deviantart.com od blackmaster111