Se změnou času to jde jen a jen k horšímu. Tedy předzvěst už byla minulý týden, když Róze nebylo dobře. To jsme měli strach. Nikomu bych to tedy nepřála vidět vlastní kočku se trápit a nevědět, jak jí pomoci. Nevíme, čím to bylo. Snad jen zase ta zacpaná střeva. Teď už je zase v pohodě, jako by se vůbec nic nestalo. Snad už se to nebude opakovat.
Víkend byl výživný, hodně jsme si mákli. Nevím, kolik kalorií jsme spálili nošením věcí do podkroví, ale myslím, že docela dost. Byla jsem taky s D. dvakrát běhat. V týdnu to ale teď stíhat nebudu žel. Bylo to moje jediné běhání za říjen, takže nemám dohromady ani 20 kilometrů. 🙁 Naštěstí bylo krásné počasí a když jsem běžela po poli, všimla jsem si hned srnek. Je to prostě nádherný.
Teď bych se chtěla taky hýbat, ale jsem daleko a nemám na to ani náladu. Jsem vyšťavená. Šla bych aspoň plavat, ale minulý týden jsem sebou tak praštila, že jsem si dost odřela koleno, takže se mi nechce s tou ráno do chlorované vody. V práci je to katastrofa, kde jsou ty zlaté jarní a letní časy, teď mi z toho praskne hlava. Být od rána až do večera na telefonu je fakt k zbláznění, snažím se být milá, i když vlastně většinou nevím, o čem mluvím. Protože tréninky byl nulový a teď prostě jen zvedej telefony a basta. :-/ Aspoň, že moje školení jde celkem dobře. Už jsem asi několik let nic neprezentovala před publikem, ale když nejsem vlastně vidět, ale jen slyšet, mám menší trému. Každé ráno 2 hodiny musím přednášet, ale už se to naštěstí blíží ke konci. Stejně je to taky paradox, já takový IT analfabet mám někoho školit. XD Ale vlastně je to fajn, že si spoustu věcí zopakuju a na spoustu informací narážím nově, tak si to aspoň trochu utříbím..i když i tak je to pro mě „ein spanisches, pardon, böhmisches Dorf“.
Už máme dřevo, v pondělí ho můj milý přivezl s Lukášem. Z neděle na pondělí jsme poprvé… čtete dobře POPRVÉ topili! To jsme ještě museli topit vším, co dům dal. Ale stejně je to haluz, mrzí mě, že díky topení teď nebudu moci být tolik doma, jinak bych umrzla. :,-( Ale nedá se jinak, každý krok vzad snad bude ve skutečnosti krok vpřed a my se dočkáme nové kotelny a rozvodu topení. Teď se budem muset spokojit s těmito kamínky a s elektrickou dekou do postele. Žádné přímotopy letos vážně nebudou. :-/ Všimněte si, jak se Hopsalka se zájmem dívá do kamen. Asi ještě nikdy takovou podívanou neviděla. :-))
Jó a v neděli jsme ještě zpracovávali dvě obří cukety. Dělali jsme cuketové zelí. Dalo nám to strašnou práci a nakonec z toho bylo jen 6 sklenic. Tak snad bude aspoň chutné, dělali jsme to zelí asi do 23 hodin do noci. To nám změna času přišla vhod.,-)
