Je za námi perný den strávený na chalupě. Dala jsem si do těla, a tak asi tento týden nepůjdu na plavání. Jsem unavená a zítra večer mám brigádu. Teď jsem si hledala spoje domů, jsem móc zvědavá, jak to udělám a jak se budu dostávat zpátky. Ještěže si můžu v pondělí docela přispat. Bylo to smutné loučit se s létem, sklízet houpačku, loučit se s kočkama a utěšovat je, že za nimi budeme pořád jezdit, jen to tam teď budou muset přečkat samy. Ještě jsme nanosily jablka do sklepa a uhlí do síně, vyplely jezírko a všechno už je připravené na zimu. Napadlo mě při tom hrabání(je to docela nudná práce), že by bylo možná lepší všechno to listí postupně ze stromu strhat, aby se člověk pak k tomu následně nemusel ohýbat a dokonce několikrát za sebou ho hrabat. Mohli bychom s tím třeba začít už v červenci 🙂 A do listopadu by všechny stromy byly dokonale odlistnatělý. Co všechno člověka nenapadne, aby si zjednodušil práci..
Doma si užívám zeleninového salátu, oříškové bábovky od včerejší návštěvy, knížky a kytary. Ano, snažím se zas trochu trénovat, ale raděj k sobě nikoho moc nepouštím. Mrzí mě, že asi budu muset změnit téma na seminárku, ale bohužel dvě knihy, které k ní potřebuji, jsou (aspoň tady v Čechách) nesehnatelné.
Čiperka dnes extra hlasitě vrněla, lepší než motor našeho Matýska. A Cipísek si zase s Bertou hrál na stromolezce. Už podruhé jsem ho viděla, co leze na takto tenké větve. Že se nebojí, že by se pod ním třeba nějaká ulomila…. Asi se na nich rád houpe.
