Hurá, konečně se nám podařilo postavit skříňku na naše květiny z Madeiry. A že se dlouho načekaly! To, že je člověk zavřený mezi čtyřma stěnama, má i pozitivum, dostane i k věcem, na které by neměl normálně čas. Mám z toho radost, konečně tu není takový bordýlek.
Lístky na vlak strašně podražily. Už jsem nemohla déle čekat a koupila jsem je. Jinak bychom se taky nemuseli vůbec dostat na letiště včas. Aspoň ušetříme na ubytování, je to strašně fajn. Teď jen doufat, aby to všechno vyšlo.
Róza celý den prospí, říkáme si, jestli není taky nemocná. Ale v noci řádí, tak snad né. Zalíbilo se jí na mém polštáři a vždycky, když ráno vstanu, tak se mi na něm uhnízdí a do večera se z něj nehne. Zato do svého bejváku už dva dny nešla. Přitom tam má kolegu, tučňáka, svou oblíbenou hračku. O víkendu se chceme podívat na trilogii Zahradnictví, už jsme na jednom dvou dílech byli v kině, ale máme to dost pomíchané. Přeju si, abychom už konečně byli zdraví, už nás to marodění strašně unavuje. 🙁
