Jaro je tu a s ním i nové nápady na psaní článků. Vždycky, když se sem přihlašuju, mrknu na úvodní stránku blog.cz a nestačím se divit, kolik lidí se pouští do blogování. A to je moc dobře.
Jaro, ono kouzelné slůvko, by se mělo ještě vyslovovat s jistou dávkou obezřetnosti, protože nikdy nevíme, kdy může napadnout sníh. Jako tento víkend, kdy sluneční svit doprovázely i sněhové vločky. Kdy se na nás na procházce spustil sněhový déšť, padal nám do vlasů a přidával nám svou bělostí na jednorožeckosti.
Bydlet na zámku je nádherné. I když spíte na holé zemi a ne v posteli s nebesy jako princezna. Chtěla bych se podívat někdy v blízké době na pohádkovou Červenou Lhotu.
Měla bych toliko nápadů, ale zrealizovat je nyní bude docela těžké. Nevím, jestli se mám radovat, nebo být smutná z toho, jak ten čas rychle běží.
Pustila jsem se do knihy, kterou jsem dostala k Vánocům s tím, že nevydržím se čtením čekat až do podzima.
Už druhým dnem si užívám k snídani výtečné kramelové pomazánky.
A včera jsem poprvé byla na jídle v thajské restauraci. Dala jsem si obří polévku, která mě zasytila možná i na dnešní oběd. Baví mě jíst hůlkami.
Večer v posteli ani nevím jak, jsme si začali povídat nad sklenkou vína a smetanového francouzského sýru. Bylo to příjemné. Je fajn se občas pozastavit.
Odpoledne si jdu pro vytisklé materiály, a pak už budu muset nasadit svižné tempo. Neznáte v Praze nějaké místo, kde by se dalo nerušeně psát a kde mají třeba i večer otevřeno? A kde by měli i wifi? Zjistila jsem, že městská knihovna má jen do 19hod.