Venku je fujavice a déšť bubnuje na okenní tabulky. To se máme, že jsme doma v teple. To je vrnění a mazlení. 🙂 Róza ví, kde je nejútulněji.
Jen mám strach, aby nám vítr nevyvrátil stromy na zahradě, vypadá to dost děsivě. Včera jsme teprve rozštípali vánoční stromeček a dnes už nám pěkně hoří v kotli. Vždycky si vzpomenu na tu smutnou pohádku, kterou mi máma několikrát četla o Vánocích. Na druhou stranu si ale říkám, že nám stromeček posloužil hned dvakrát. Místo aby skončil někde u popelnice, nám dělá teplo. Už na něj nesmím myslet.