Návrat do reality.. to je ale téma týdne jak na zavolanou, poslední tři dny bych mohla jako takové navracení do rality klidně nazvat.. Nebo taky uklidnění, umírnění, rozjasnění, pohoda ve dvou apod. Byl tady u mě na návštěvě J. z Třebíče..známe se z tančírny. Zvláště včerejšek se nejvíce vydařil. Dopoledne jsme zašli do kina na Harryho Pottera Relikvie smrti 2. Moc se mi to líbilo, ještě po skončení filmu jsem byla napjatá a bušilo mi srdce 😀 Fakt. Pořád se mi vracely různé scény z toho filmu, společně jsme rozebírali ten konec.. a byli jsme oba tak trochu smutní, že už žádný další díl nebude. Vlastně nám tak symbolicky skončila dětská léta. První díl jsem četla, když mi bylo asi 14, za chvilku to šlo do kin.. A teď už se nemáme vlastně na co těšit. Ale což, třeba zas natočí něco zajímavého. Po kině jsme si koupili oběd a zašli na Petřín, šplihali se kolem Hladové zdi, kochali se krásným výhledem na jezírko.. jedli ten oběd, pak si lehli na trávu v parku na Petříně a užívali sluníčka. Sešli jsme taky dolů podívat se na most se zámečky a taky na Lennonovu zeď. Když jsme dorazili na Butovice, prošli jsme se ještě kolem radnice a jezírka.. po parku až skoro ke kostelu ve strarých Stodůlkách. Sluníčko už zapadlo. Byla už trochu zima, ale přesto jsme si sedli ještě na lavičku. Povídali jsme si a ta debata začínala mít hlubší smysl..víc a víc jsem byla překvapená.. Když jsme došli domů a navečeřeli se, chvíli jsme si ještě povídali.. o filmech a tak.
Jsem ráda za tuhle návštěvu, J. mi dobil baterky, odpočinula jsem si při procházkách Prahy, žonglování i návštěvě kina. Ještě dopoledne jsem byla v pohodě, jenže teďka zas mamka šílí.. nejen ze mě, ale i z bráchy. Trochu ji i chápu, ale čemu nerozumím je to, proč si musí vztek vybít zrovna na mně.. Začínám z ní taky docela totiž nervóznit. Už abych byla pryč. Těším se na Terku i na Příběháře, snad ta naše cesta daleká na východ dobře dopadne 🙂
z deviantart.com od meowr