Hola hej! Koukám, že to tady pěkně zamrzá, ale holt se nedá nic dělat. Máme zápočťák, zkouškové pomalu vrcholí a času není nazbyt. Mrzí mě trochu, že netančím, ale snad se to někdy zlepší. Ono se vlastně ani nic zajímavého neděje, taky je to tím, že ke kočkám mám teď omezený přístup. Ale i to se snad zlepší( v červnu?) V úterý jsem měla tu čest zúčastnit se představení Labutí jezero v Janáčkově divadle. Původně jsem chtěla jít opět s kamarády- stejně jako jsme byli minulý týden, ale cena mě nakonec odradila. Na Labutí jezero jsem se dostala za 50,- a jelikož je to jedno z představení, které jsem si přála už dlouho vidět, vyrazila jsem sama. Mám z toho několik dojmů. Tak za prvé: Národní divadlo v Praze je o 100% hezčí než Janáčkovo, slavnostnější, vychytanější apod.. Ale kulisy byly celkem autentické, např. les. K samotnému představení: hudbá krásná, nezklamala, ale občas bych se obešla i bez toho baletu, někdy mi tam ten tanec moc nesedl. Tanečníci pocházeli z různých zemí a na pódiu se jich vystřídala spousta. Hodně divný mi pak připadalo, když se nakonec přišla uklonit asi jen půlka. Přitom tam třeba tancovali úplně jiní lidé, kteří se poklonit nepřišli, což nechápu. Taky si snad zaslouží potlesk od publika, nebo ne? A to, že by se všichni na obří pódium nevešli, je nesmysl. Asi byla má chyba, že jsem si příběh předtím někde nenačetla, protože jen z pohybů se dal těžko vyčíst. Ale něco jsem rozkódovala. Snažila jsem se spíš víc tedy soustředit na tu hudbu a třeba i pozorovat dirigenta a ostatní hudebníky. Závěr: Ráda jsem vyzkoušela něco nového, ale pražské divadlo je lepší. Naopak menší brněnská divadla mě zatím ještě nezklamala.
Záhadou pro mě je, jestli bílá a černá labuť hrály dvě různé role, nebo jestli to byla jedna a tatáž postava.
z deviantart.com od bludlivijkot