Ach jo, zase se to nějak kazí. Tentokrát trochu technicky a trochu vázne domluva. Kde je chyba?
Kdyby nebylo dnešního plavání, asi bych neměla žádné příjemné zážitky. A jo, ještě tu je to jídlo!
Registrovala jsem se v Národní knihovně, abych si vyhledala dva pojmy, z nichž jeden jsem stejně nakonec NENAŠLA. Byl to docela děsný zážitek. Nikdy jsem tam předtím nebyla a hned napoprvé se mi tam podařilo několik trapasů. Plánek budov nemají. Všechny věci si musíte odložit v šatně, takže mobil a sešity s tužkami si nesete v náručí. Nemluvím o lahvi s vodou, tu musíte nechat v báglu. Studenti, kteří tam jsou celý den, pijou asi na stojáka z vodovodního kohoutku. Velká studovna vypadá jak z 18. století, špendlík by tam byl slyšet spadnout a já se skoro bála podrbat na nose. Všichni na mě vejrali, když jsem vznášela dotaz, jestli nemají něco o Wortbildung. Nakonec jsem pár knih v němčině našla.. ale MZK je určitě lepší. Hezčí prostředí, cítím se tam líp a možná že i těch knih tam mají víc. Tady sice narazíte na spoustu knih v databázi, ale následně zjistíte, že polovina z nich se nenachází v Praze a máte po ptákách. Nedivím se ani, že tam tolik knih nemají, když si tam jimi Koniáš nedavno topil. Zezačátku mi dalo vůbec problém najít onu „knihovnu“, protože po vstupu do chodby se kolem vás nachází jen temná zákoutí a tíce ošoupaných šuplíčků. A to jsem nadávala na náš systém v knihovně na FF. Jsem za něj vděčná. Snad jen ta moje nová kartička mě pobavila. Vypadám na ní pěkně vyjeveně.. to si budu už navždycky připomínat svůj výraz při prvním setkání s touhle knihovnou.
