Už několikrát jsem se přihlásila, abych napsala nějaký článek a většinou to ztroskotalo, že jsem zůstala na nějaké zajímavější stránce, a pak jsem zjistila, že na blog už nemám čas ani náladu. Kdy bych měla, když mám každý den zpruzenou náladu. Jsem naštvaná, zároveň se mi stýská a ani žádné zaručeně dobré návody na štěstí nijak nepomáhají. Jediným bojem proti tomu je něco dělat. Ono se to lehce řekne, ale podnikejte každý den nějaké věci, když máte v kapse 100Kč a vidina, že to za pár týdnů bude lepší, je mizivá. A venku k tomu skoro mrzne.
Naštěstí občas narazím na akce, které jsou zadarmo. Jako před pár dny, kdy jsem dostala e-mail od školy pro cestovní ruch s pozvánkou na přednášku o památkách Prahy 3. Kromě přednášky jsme měli i prohlídku kostela Nejstvětější Srdce Páně, dostala jsem se nejen dovnitř k oltáři, ale i do krypty a na věž až k hodinám. Byla to vzácná chvíle, protože kostel je pro veřejnost normálně zavřený. Bohužel. Přitom uvnitř je tak krásný. Připadala jsem si jak v nějakém fantasy filmu. Ty koule vznášející se nad místností, cihly, zlaté sochy, staré lampy v podobě ženských hlav. Psycho výlez nahoru na věž, pak krypta, která mi celkem připomínala čajovnu. Prostě fajn kostel. Ale i tak bych sio ho nedokázala na seznamu UNSECA představit. On o to usiluje, možná se to povede.
Včera jsem zašla plavat a tím pádem obětovala půlku svého výdělku za dělání mrtvoly. Ale líbilo se mi tam, užila jsem si to. Škoda, že nemůžu chodit pravidelně.
A jinak miluju tenhle hlas, tuhle písničku a to, jak to úžasně prožívá. Poslouchám nyní často.
z deviantart.com od jinxxnixx