Není nad to užívat si pohodu ve své postýlce. Konečně jsem se dostala domů. A kdopak mě tu nečekal? Zpoza křesla mě přišla vítat Rozárka♥ . Rozložila se přede mnou na koberec, jako by říkala, podrbej mě. A tak jsem jí dopřála dlouhé drbání. Když jsem obědvala, seděla u mě na stole. A z toho, že mi těsně než jsem začla jíst, překvapily pod stolem dvě blitiny, jsem si ani nic nedělala. I to k tomu mít doma kočku patří. Nastoupila jsem s hadrem a brzy bylo uklizeno.Doma se toho ani moc nezměnilo, za to jsem ráda.
Včerejší taneční mě dosti šokovalo. Tom mě vytáh do takové profesionální školy, učili jsme se hlavně tango. To tedy ráda vůbec nemám, ale co se dalo dělat. Můj tanečník, který mi byl přidělen, to dost uměl. Tango se mi nelíbí, protože je takové prudké a stresující. Naštvala mě tam jedna holka.. protože mi třikrát ošklivě šlápla podpatkem na nohu. Ano, holka! Když jsme holky nacvičovaly zvlášť, asi byla mimo. Když jsem ji řekla, aby dávala pozor, tak to taky nepomohlo. Prostě hrom do police, jen se řehtala. Napotřetí jsem od ní utekla na druhý konec sálu:(( Teď tam mam bolavou modřinu. No ale nelituju, že mě Tom vzal, zas jsem poznala jiné kurzy tance. Chodit tam ale asi moc nebudu. Raději budu tančit trochu špatně a s radostí, než bezvadně, ale aniž bych z toho měla potěšení.
Večer odjíždím do Jizerek s Příběháři na chatu, ale popravdě se mi tam moc nechce. Nestihnu moc pobýt s rodinou.. a pak to budou zase výdaje. Malé, ale budou. A dneska ráno mě čekal nepříjemný hovor ohledně peněz. Jak ráda bych splnila to, co zřejmě nějak asi stejně splním, ale co se mi nyní zdá nesplnitelné. Nevím ještě, jak to provést. Otázka je, až to provedu, jak pak budu v Brně přežívat….
http://www.youtube.com/watch?v=afUHMfaim64
