Zdravím z knihovny! Mám delší pauzu a nechce se mi jet hned na byt, tak si krátím čas tady. Asi mi nezbývá než se pustit do cvičení, které jsme dostali do zásoby hned na oba dva týdny. Na jendu stranu je to úděsné, ale na druhou stranu, když to člověk pochopí, je to celkem lehké. Snad na to brzy přijdu, respektive snad se mi povede zkoušku z lexy dát na první pokus. Nebo aspoň na druhý.
V Brně je krásně, ačkoliv to ráno vůbec nevypadalo. Mám chuť vzít si kraťasy a lehnout si do trávy. Asi se půjdu mrknout do parku. Vlastně se mi chce hodně spát, ale kdyybch si lehla teď, už by mě nikdo nedokopal na předmět Phraseologismen. A ten mě baví, takže ho nechci vynechat.
Včerejšek a část soboty jsme strávila nad prací. Kopírování bylo fakt únavné, ale snad se dočkám brzy odměny. Ta představa je lákavá. Úplně jsem zapomněla odpovídat lidem na maily, takže to chci teď taky trochu vynahradit.
Jinak zkouším bylinnou a vitamínovou léčbu, věřím, že bude úspěšnější a operace nebude třeba. Vyčetla jsem na internetu dost zajímavé info, tak zkouším, co se dá.
Taky jsem teď zahloubaná do knihy V horách šílenství. Jsou to tak trochu hororové povídky, ale já se ani moc nebojím. Dostala jsem na horory chuť, přitom jsem je ještě nedavno odmítala. Ale po larpu se to hodně změnilo a já chci například vědět, co je ten úděsný Nekronomicon.
Kéž už by byl čvrtek. Auf Wiedersehen Tschechien! Nebo spíš Adios de la Republica Checa!
Podařilo se mi Rozárku vyfotit, když využila nestřežené chvilky a nakýblovala se do skříně. Dokáže se vmáčknout skoro kamkoliv 🙂
Omlouvám se, že jsem fotku nijak nezmenšila, zmenšovadlo mi nějak nefunguje. Snad se vám zobrazí v pohodě.
