Stáhla jsem si soundtrack z Máje a poslouchám ho stále dokola. Chtěla bych se naučit to kytarové sólo, které se ve filmu objevuje.. především, když se Vilém projíždí na koni. Máj jsem dnes viděla v autobuse cestou do Prahy, jeden z mála dobrých filmů, které mají v nabídce. Přála bych si, aby byl máj.. nebo spíš už červen, protože v květnu všechno kvete a alergie mě v tento měsíc trápí nejvíc.
Hudba ze všerejšího koncertu The Eclipse mě taky uchvátila. Když jsem zavřela oči, měla jsem pocit, že jsem na koncertě Apocalypticy. Kamarád to na violoncello se svou skupinou pěkně rozjel. Klobouk dolu! Potkávala jsem tam strašně moc známých lidí, ale neměla jsem čas se všem věnovat. Zůstala jsem u Martina K., kterého jsem neviděla už strašně dlouho. Snad se brzo setkáme, nestačili jsme si zdaleka vše říct. Koncert mě tak rozehřál, že jsem ani nepostřehla, že všichni kolem mě sedí v mikinách a bundách a já jen krátkém tričku. Až při potlesku jsem si uvědomila, jakou mám husí kůži. To ten koncert mě přenesl do úplně jiného světa .-)
Má milá rozmilá vrnící kráska mě vítala doma a když jsem šla do svého pokoje, usadila se mi u psacího stolu na parapetu. Kočka.. to je srdce domova. Rozárko, moc jsi mi chyběla.
Rozárka a na topení se suší má oblíbená sukně s palestinou 🙂