Dneska jsem podruhé v životě a snad poprvé za těchto deset let sedla za hrnčířský kruh. Lenka mě naváděla, co mám dělat, jak mám tlačit, ale samozřejmě, že to nešlo. Jako skoro ve všem, co děláte poprvé. Nu ale tak jsem si s tou hmotou hrála, občas mi vyletěla nahoru, začala se nebezpečně kvedlat, nebo úplně ulítla z kruhu na podlahu. To poslední se stalo ale naštěstí jen jednou 🙂 Zajímavé, že mi pořád říkali, ať točím rychleji..mně připadalo, že je to dost. Mozek se vám dostane do takového zvláštního otupělého stavu..přitom na ruce je to pěkná makačka. Nic jsem jaksi na kruhu nedokončila, ale přesto to byl zajímavý zážitek. Třeba příště. Raději jsem vzala do ruky hlínu a něco si uplácala. To by ještě šlo. Škoda, že si člověk nemůže hned ten výrobek vzít domů, nejdřív do pece, pak glazurovat, pak znovu do pece, a pak až se myslím může odnést. Budu tam chodit, aspoň to zkusím…. Celkem jsme tam byli čtyři „žáčci“. Nebo vlastně dospělí. Plus Lenka. Seznámila mě s novým prostředím a lidmi , ukázala kde co je. Líbilo se mi tam, zdaleka to není činnost jen pro malá děcka.
Kromě keramiky jsem byla ještě dneska na angličtině s Američany, hráli jsme takovou roztodivnou hru s takovým kolem. Něco podobného jako Aktvity. Dopoledne jsem mluvila švédsky. Jen němčinu jsem žádnou neměla. Čekali jsme na profesorku, ale nikdo nepřišel. Tak smůla. Zítra mě čeká o poznání víc předmětů, ale večer si odpočinu a snad i pobavím, jdu totiž do divadla Husa na provázku na Baladu pro banditu =)
z deviantart.com od failefalcon