Poslední dobou blogu moc času nedávám, život se točí na sto jedna otáček a psaní sem už nestíhám. A taky se mi nechce. Připadá mi, že když se napíše nevyslovitelné, popíše nepopsatelné, ztrácí to své kouzlo. A proto si všechna ta objetí a slova nechám pro sebe. A kdyby mi bylo někdy ouvej, stačí je vytahnout z patřičného šuplíku v hlavě. Myslím, že mi to pomůže.
P.S. Finština je hustej jazyk. Až se naučim pořádně švédsky, vím do čeho se pustit potom. 😉
z deviantart.com od khizzle