Že by první jarní den v Česku? Nechce se mi věřit.
Od rána jsem se nezastavila. Je fakt, že jsem spala až do půl desáté, protože jsem pořád naladěna na portugalský čas a jsem o dvě hodiny pozadu. Barvili jsme vajíčka, vařili, uklízeli. Čekám svého milého, ale on pořád nikde. Skoro mě jednu chvíli napadlo ozvat se někomu jinému. 😉 Jó, mam takový zajímavý zážitek. Byla jsem se projít sama po okolí a odlovila jsem jednu kešku. Nalezla jsem ji v pohodě, kolem jezera bylo dost lidí, ale dalo se. Kromě logbooku byl v krabičce papírek. Vzkaz pro slečnu. Byl od jednoho kluka, který se tu krátce představil a napsal, že by rád poznal nějakou holčinu, která má ráda přírodu, procházky, hory a tak. Zajímavý nápad na seznámení. Proč chodit na klasické seznamky, když můžete dát vzkaz do keše? Rozhodně mu fandím a sama, kdybych někoho hledala, tak bych ho určitě testla. 🙂
Přeju vám hezké Velikonoce.
