Včera jsem se vrátila v půl jedenácté z plavání a mamka si zas myslela, že jsem šla lovit nějakou kešku. Ale tentokrát ne. Myslím, že když napadlo tolik sněhu, je hledání o dost těžší. Byla jsem šokována, kolik lidí ještě v tak pozdní večerní dobu má chuť plavat. Bazén se uvolnil až po čtvrt na deset. Fakt síla!
V práci mi to dneska velmi rychle utíkalo. Měla jsem hodně co dělat. A přišlo celkem dost návštěvníků. Povídala jsem si s jedním mým spolupracovníkem. Prý bydlí ve Státech na Floridě. Dali jsme se do řeči, dost mě to chytlo. Překvapilo mě, jak je přímý. Vůbec mi to ale nevadilo. V Čehách by prý žít už napořád nechtěl. Pak jsem se bavila dalšíma dvěma klukama, vyprávěli jsme si, na co si vyděláváme. Je taky zajímavé zjistit si, jaké mají lidé priority.
Večer jsem měla malý konflikt s bráchou. Nechtěl poslouchat cimbálovky, které hráli v televizi. Po sto letech se mi něco zalíbí v té krabici a brácha proti tomu má výhrady. Jak jinak.. Podařilo se mi ho ale vystrnadit do svého pokoje.
Ještě zítřek, na večer se těším ze všeho nejvíc.. a hurá do Brna!
