Vánoční stromeček odzdobuju v pokoji a Rozárka se na mě vyčítavě dívá. Vždycky, když se k ní přiblížím, poposedne si pod vzdálenější větev a zas na mě upře ten svůj kukuč. Mně se taky ten stromeček nechce dávat pryč, jenže máma zavelela. Podařilo se mi párkrát Rozárku chytnout, čím to, že její srst voní po polívce ? 🙂
Chápu, že strom byl pro Rozárku jakási srkývačka, útočiště, kde se mohla natáhnout, aniž by ji kdokoliv rušil.. Jestlipak si to bude pamatovat? Přístí Vánoce, až budeme zas zdobit stromeček..jestlipak si řekne: Jó, tohle tu už někdy bylo..
z deviantart.com od QueenAviata