Hledání práce není nic než vlezdoprdelkářství. Neustále opakovat ty samé věci pořád dokola, některé odpovědi zaberou dvě minuty, některé třeba i hodinu, když musíte nahrávat všelilaké přílohy a uprostřed nahrávání vám to kiksne.Víc jak polovina pozic nese cizokrajné názvy jako HR, Office manager, Sales specialist, Housekeeping manager a podobné ptákoviny. Dneska už se nenosí říkat někomu uklízečka. Někdy mám pocit, jestli se jedná ještě o český pracovní server. Ale kuš, dala jsem si za cíl poslat minimálně dva životopisy každý den a dnes jsem jich poslala řekněme minimálně patnáct. Takže se zítra na to mohu s klidem vykašlat. Skoro nic jsem nepřečetla z knih, co tu mám. To hodlám zítra. A taky sepíšu onu novou pohádku. Žel odpoledne mě čeká otročina, na kterou se pranic netěším. Nevím, jak si to zpříjemnit, vždycky se těším na pauzu, a pak na konec. Možná poslechem hudby, pokud nebudu balit. Čím dál víc se mi líbí klavírní a varhanní hudba. Pročpak asi? Možná proto, že můj milý ji zbožňuje. Poprosila jsem ho, aby mi zahrál na harmonium Toccatu a fugu, nebo Osudovou, ale to je nejspíš skladba pro pokročilé. Jeho baví improvizovat. Když jsem si sama zkoušela na harmonium hrát, připadala jsem si trochu jako když řídím auto. Taky se tu musí šlapat na pedály. Jinak nástroj nehraje.
ze stránek http://cz.forwallpaper.com/wallpaper/cats-on-piano-685229.html