Od teď si můžu říkat pravá bahňačka. A brácha už to nebude moci používat jako posměšný název pro mně a mé jisté kamarády. Večerní projížďka na kole byla totiž poněkud špinavá 😀 Ale co jsme mohli dělat, když pršelo. S Pavlem jsme projeli známé i neznámé kouty Prokopáku a já jsem ho zavedla ještě na radnici a k našim jezerům pod tubusem metra. Zažili jsme sluníčko i déšť, dokonce i dvě duhy nad sebou jsme viděli. Nejvíc se mi líbilo ježdění v dešti, bylo to suprový, lilo jak z konve a přitom sluníčko svítilo jedna radost 🙂 Cestou jsme potkali dvě kočičky, jednu jsem vyfotila, tak doufam, že mi to Pavel brzy pošle. Kousek cesty byl do kopce..takovým rozbahněným terénem, a po děšti to hodně cákalo. Pro malé kluky jako byl kdysi můj brácha chuťovka. Teď..když jsem přišla domů a když jsem mu ukázala své nohy, raději odešel. Je to zvláštní, byli jsme v Praze a projeli jsme na kole docela dlouhou trasu..a taky jsme se dokázali pořádně zaprasit. Tohle všechno mám totiž spojené spíš s venkovem. No jo, vana byla pěkně černá po mně.. 🙂
Dnes jsem psala spolužačce Evě a konečně.. KONEČNĚ se to snad trochu hnulo s tou seminárkou. Změnila jsem téma. Knihu budu sice číst v němčině, ale aspoň máme dosti volnou ruku při zpracování tématu. A kniha má jen kolem 60 stran, tak když začnu číst zítra, snad to za pár dní zvládnu.
Na kole mi to moc nešlo, nemám kondičku, jsem fakt zvědavá, jak to budu zvládat v tom Finsku. Ale budu muset ,-)
z deviantart.com od Coordination- Elk