Dneska na mě dolehla únava. Od čtvrtka jsme byli na cestách a zažili jsme spoustu věcí. Už druhý víkend se nese ve znamení historických aut. 😀 Je to čím dál tím častější téma našich společných rozhovorů, tak si myslím, že si brzy taky nějakého pořídíme. 😀 Jen by to chtělo se v pár z nich projet. Máme velké favority, ale nemáme moc kontakty na majitele veteránů, což je strašná škoda. 🙁 Aspoň jsem mohla po delším čase řídit našeho Kocoura. Zas jsem si odvykla na řazení a jeho reakce, no připadala jsem si jako v autoškole a můj milý byl vedle mě jako pan učitel a dozoroval. 😀 Je to jiné řízení, ale je to fajn. Spali jsme v něm všechny noci, takže jsme neskutečně ušetřili za ubytování. Teď o prázdninách půjde Kocour na revizi k našemu mechanikovi a v budoucnu bychom chtěli do něj udělat kempingovou vestavbu. Máme ho moc rádi. 🙂 Nejvíc se mi líbilo, když jsme v sobotu večer přišli utrmácení z olomouckého půlmaratonu na parkoviště, mohlo být kolem 22. hodiny. Zalezli jsme do Kocoura a do dvou minut se spustil liják, který už do rána neustal. Leželi jsme hezky v suchu ve spacácích a poslouchali, jak kapky bubunují do deště. To bylo jedno z mých nejlepších spaní letos. O:-)
