Čauky, mňauky!
Tak sem píšu po 14 dnech a vlastně nevím, co bych napsala. Tenhle měsíc jsem strašně unavená a často nemůžu spát, nebo mám přerušovaný spánek a přes den pak sotva existuju. Skolila mě taky alergie, takže i to se podepsalo na tom, že moc nefunguju. Nestíhám ani němčinu, což mě štve, ale fakt nemůžu, nemám energii. Nevím, jak to bude, až se na podzim vrátím do práce. Vůbec si to nedokážu představit. Teď si aspoň můžu zorganizovat den podle sebe, ale až budu muset být cca 8 hodin denně u počítače, tak to bude masakr.
Už se těším, až konečně odhodíme bundy a bude permanentně teplo. Nesnáším jaro, protože nikdy nevím, jak se obléknout, když jdu ven. Brzy pojedeme na pár dní na výlet. Raději se netěším, protože vždycky, když se těším, tak to nevyjde. Jako málem nevyšlo minulý týden divadýlko, představení Sněhurka. Ale nakonec jsme šly a moc jsme si to užily. Dceři zářila očka. Byla jsem překvapená, jak byla v klidu a dávala pozor.
Přemýšlím, jestli si prodloužit dál tento web, nebo jestli to tu zrušit. Brzy mi přijde faktura a já se hrozím, o kolik to zas zvýšili. Psaní webu je fajn, ale bohužel z toho vůbec nic nemám. Píšu hlavně pro sebe, je to takový můj deníček. A teď na něj moc času není. Tak si říkám, jestli by nebylo lepší to psát třeba do Wordu, ukládat si to na disk a mít to zdarma. Vážně uvažuju o tom, že s tím skončím.
