Ou jé!!!! Jsem doma a do Deutschlandu jedu zítra ve 3:30. Má to cenu jít spát? Nevím. 🙂
Děje se toho strašně moc a až teď jsem se na víc hodin doma usadila. Takový kontrast. V Německu se vůůůbec nic neděje, ale jakmile přijdu do Prahy, nevím, kam dřív skočit. Vím ale, že kdybych tu zůstala pár dní/týdnů, život by zas zaběhl do normálu a já bych toužila po změně. Ráda bych dneska upekla perník. Ráda bych si ho vzala s sebou na cestu.
Ve čtvrtek jsem přijela dom, čtvrtek večer byl ve znamení piva, tataráku a překrásné růže. Pátek ve znamení obíhání institucí, hledání plesových šatů, které jsem nakonec stejně nesehnala, kadeřnice, která mi divně zastřihla ofinu, nového bankovního účtu, motýlkové sukně přes votočvohoz, čekání na skajp a skajpování s jednou důležitou osobou. Spěchání, protože do soboty jsem musela mít všechno vyřízené, takže rychle vytisknout věci k sousedce, nafotit.. no a na přípravu na ples mi zbylo minimum času, takže jsem musela zvolit jednoduchý účes, namalování až v kongresáku. Pátek byl ve znamení natržených šatů, setkání s Pavlem a tancováním s Pavlem, plesu na Vyšehradě, ošerpování bráchy, tance swingu na polovinu písniček, které hráli a daleko prázdnějšího parketu než byl v Lucerně =) Pak následovala afterparty, na kterou jsem původně jít nechtěla, ale Pavel chtěl a já jsem si uvědomila, že bych si dala ještě nějaký tanec. A tak jsem šla i v těch dlouhých šatech do klubu, protože jsem s sebou neměla věci na převelečení. U šatny byla děsná mačkanice, kterou jsme nakonec přežili. Tancovali jsme i na diskotéce swing, což považuju za největší bláznovství. 😀 Shodli jsme se ale na tom, že ten rytmus tam prostě je. Jen když si člověk odmyslí hudbu, která je chvíli techno, chvíli disko. No a taky záleželo, u kterýho podia jste byli, protože v klubu měli dvě- jendo menší a jedno větší. Dali jsme si fantu a colu a trsali chvíli swing, chvíli hopsali jako všichni ostatní a kolem třetí jsme se vydali domů. Přes Nuselák na I.P. Pavlovu. Nohy mě tak bolely, protože jsem měla jen páskové boty a měla jsem pocit, že jdu bosa, tak tenká byla podrážka. Nakonec jsme nastoupili do tramvaje, a pak do busu a cestou si povídali a snažili se stranit pár divných podnapilých individuí.
A pak byl včerejšek. Jeden z nejdůležitějších dní v tomto roce, protože jsem byla na „fairu“. I já jsem si vybrala. Sice ne podle svých původních představ, ale nakonec ano. Ó jé, jaká náhoda, že jsem zrovna tento víkend byla doma v Praze a že zrovna tento víkend fair byl!!! Hned jsem volala mamce, abych jí řekla tu radostnou a neuvěřitlenou zprávu!
Oslavila jsem to karamelouvou zmrzlinou u Mekáče, nevím, co mě to napadlo, ale prostě jsem na ni dostala hned chuť.. i teď v zimě. Pak jsem učila Ondru swing a zašli jsme do mé oblíbené čajovny U Džoudyho a pili kombuchu a jasmínový čaj. A pak bylo malé opáčko swingu na závěr. 🙂
A když jsem přišla, povečeřela jsem u dědy a dala si horkou vanu. Jé, po dlouhé době vana!
A dnes? Dnes bych ráda udělala ten perník. 😉
z deviantart.com od Daemonika
http://www.deviantart.com/art/Little-Fur-Ball-157352315