Podařilo se mi vypotit e-mail ve švédštině pro Anderse. Úplně jsem si odvykla tento jazyk používat. Je to smutné, ale právě pracuji na tom, abych ho mohla o to intenzivněji příští rok začít studovat. Pardoxní, že se proto učím matematiku, fyzika a přírodopis!!! Musím si zopakovat motory a skleníkový efekt. V životě bych neřekla, že tohle budu ještě někdy potřebovat.
Napsat do Švédska mě napadlo poté, co jsem začala trénovat písničky na koncert. Zjistila jsem, že jsem si asi jednu vyhodila do koše, a tak jsem ho obrátila vzhůru nohama. Jenže pak mi došlo, že jsem tu píseň rozstříhala na několik částí a bohužel tam nalepila i ty nesprávné. Po opětovném zkontrolování jsem doša k závěru, že přeci jenom nějaká písnička skončila v koši. Naštětí ta, kterou umím nazpaměť.
V galerii mi to dnes uteklo celkem rychle. Jedna paní si chtěla exponát snad odnést v kabele nebo co. Byla fakt děsná, museli jsme ji několikrát napomínat. Udělala jsem si dva TSP a u každého jsem měla úplně jiný výsledek. U jednoho 90, u druhého 10 procent. Fakt síla! Kéž by tam byla varianta, kde bych dosahla 90.. Taky jsem dočetla knihu Afterdark. Fakt skvělá! Haruki Murakami mě překvapil.
Na zítřek se opravdu těším. Nejen na chalupu, ale také na odpolední setkání. Mám sraz se svým francouzským kamarádem Loicem. Seznámili jsme se v Umeå. Zatím je to první a poslední Francouz, s kterým si v pohodě rozumím. Ostatní lidi z Francie, které jsem dosud potkala, jako by byli prdlí.. nebo-li úplně mimo. Proti Francouzům vůbec nic nemam, ale prostě mi připadá, že se chovají někdy dost zvláštně. Naštěstí jsou tu i výjimky. Na Loica se ohromně těším, aspoň na chvíli se budu zas cítit trošku jak ve Švédsku. Asi už nikdy nezapomenu na to, jak jsme spolu jedli párky a čekali na polární záři 🙂 Hlavně aby nepršelo a my měli na procházení slušně.
z deviantart.com od IrisErelar