Píšu článek do rubriky, kterou už jsem hodně dlouho neotevřela.
Když si čtu poslední příspěvek, musím se pousmát. „Do USA bych se asi nepodívala…“ To jsem fakt psala. A vida, loni jsem tam strávila tři měsíce a docela se mi tam líbilo. Nepočítaje práci v kempu.
Čím dál tím víc myslím na jedno místo, které bych chtěla navštívit. Myslím, že letos už to nestihnu, protože v říjnu, či listopadu tu už je asi dost zima a nevlídno. Tím místem je Bergen. Mám kamarádku, která tu studovala, znám několik lidí, co ho navštívili, ale doteď o něm pořádně nic nevím. Proto je mi s podivem, že mě to tam tak tahne. Asi kvůli přírodě, která je tam nablízku. Nebo kvůli Norům? Slyšela jsem, že Bergen je daleko hezčí než Oslo. Nevím. V Olsu jsem taky nikdy nebyla. Moje dosavadní návštěva Norska se omezila zatím jen na Narvik a jeho okolí.
Možná bych mohla jet zase jako dobrovolník přes Helpx jako letos v lednu. To by byla dobrá volba. Jen na počasí by to chtělo mít aspoň trochu štěstí.
Vím, sever je chladný, stejně tak severské národy a severská povaha je trochu studená, ale přesto je mi asi bližší než ta jižanská. Nevím, čím to je. Lidé tady na jihu jsou moc milí, pohostinní, ale stejně si připadám od nich dost vzdálená. Na druhé straně mi připadá, že ke Švédům, Finům apod. má česká povaha daleko blíž.
Vím, v moři se tu zdaleka tak často nevykoupete jako třeba tady na Krétě, často tu prý prší, ale pořád je tu něco, co mě sem tahne.
Tak nevím ani, co jsem chtěla pořádně tímto článkem říct.
Asi jen to, že toto je můj nynější největší cestovatelský sen. Tedy největší, v rámci mých finančních možností…který bych si někdy v dohledné době splnila. Myslím na něj skoro každý den. A to mě taky povzbuzuje to tu ještě vydržet.
